KOČKOPES

Tak přinesla Kočička ze školy domů knihu, kterou by jistě bylo radno dítěti zakoupit. Alespoň tak zněla nabídka. V knize byl vložen "cetlíček" tohoto znění: Milí rodiče, do rukou se Vám dostává jedinečná knížka, která Vám pomúže odpoutat děti od TV a počítačů. Také máte možnosť trávit více společného času. V knize je 80 her, které pomúžu dětem, ale aj dospělým rozvíjet pohybové a rozumové dovednosti. Při zakoupení knížky "ZATOČ S NUDOU" atraktívni DÁREK ZDARMA – společenská hra "PAVOUK ", (velikost hracího koberce 120x160cm + 2 hrací kostky). Původní cena hry 300 Kč (přeškrnuto). Cena knihy je jen 200,- Kč. Toť doslovný přepis "cetlíčku", máma jej zkoušela přefotit, aby bylo vidět, že nekecá, ale nějak to nevyšlo.

Ale o to nejde. Kočička si moc přála tuhle pochybně nabízenou knihu, smlouvala, škemrala, plakala, nožkou dupala.

Až máma pronesla: Dobrá, já ti tu knihu koupím, ale pak se nebudeš dívat na televizi ani hrát na počítači.

Kočička: Aha, TV je televize a já myslela, že je to tělocvik.

Kočičce tělocvik k srdci právě nepřirostl. A tak jsme tu knihu nakonec úspěšně nekoupili.

Pod vlivem všemožné televizní, filmové a internetové produkce nebo možná ještě přesněji pod vlivem úplňku strávili Pejsek s Kočičkou minulé sobotní odpoledne "po svém". Vydali se na animátorskou dráhu. Bylo opravdu náročné zastat ve dvou funkci scénáristy, režiséra, animátora, kameramana. Padaly urážky i omluvy. Režisér Pejsek si rval vlasy nad neschopností kameramana Kočičky a naopak. Kdyby používali celuloid, padlo by jej na jejich začátečnické filmařské pokusy několik kilometrů. Takhle se jen dobíjela baterie digitálního foťáku. Nevadí. Je důležité, že jsou na výsledek své práce patřičně hrdi. Kdo však neviděl krále všech animáků Paniku v městečku, těžko ten entuziasmus pochopí. A Kočkopsi jej viděli minimálně osmkrát.

Kočiččino druhé jméno je Patos.

Napsala Pejskovi narozeninovou pohlednici: "Mám ti, tak ráda až do dalekých nebes." (doslovný přepis)

Pejskovo druhé jméno je Realita:

Máma: Jak se chovají děti, které chtějí koupit pokemoní karty?

Pejsek: Hodně.

Na základě náhodných pokusů provedených dne 19.4.2012 pracující ženou v domácnosti (pozor! nezaměňovat s ženou pracující v domácnosti), lze s jistotou tvrdit, že čokoláda nabízená na českém trhu pod označením "toblerone" je skutečně kvalitní. Zapomenuta v kapse Kočiččiných kalhot prošla pračkou i sušičkou, aniž by opustila obal, což je pozoruhodné. Tato žena si navíc troufá tvrdit, že pokud bychom "testovanou" čokoládu uložili přes noc do ledničky, byla by následujícího rána i poživatelná.  Toto tvrzení bude tedy potvrzeno dalším náhodným pokusem zítra ráno.

Pejskův tank aneb konečně jasný důkaz o tom, že kouření opravdu může zabíjet.

Vzhledem k současnému chování Kočičky padá slovo "puberta" v kočkopsím domě čím dál tím častěji. A Pejsek, ač se to na první pohled nezdá, je kluk citlivý a vnímavý.

Pejsek: Mami, co je to ta puberta?

Máma: To je takové období v životě, kdy dospíváš, zkrátka se pomalu stáváš dospělým. A někdy je to dost těžké.

Pejsek se zamyslí: A tys tam taky byla?

Máma: V tý pubertě? Jo.

Právě přítomná mámina sestra: Ale jenom chvíli.

Pejsek: A musí tam všichni?

Máma: Musí.

Pejsek téměř se slzou v oku: Já tam nechci!

Ve skrytu duše ale máma cítí, že i ona "tam" ještě občas také je.

Pejsek už není Pejsek. Pejsek je el gato. Po shlédnutí filmu Kocour v botách se nejen indentifikoval s hlavním hrdinou, ale začal na ostatních členech rodiny zkoušet ten srdcervoucí kotěcí pohled ala el gato.

A nutno přiznat, že většinou má úspěch.

Ale je třeba také podotknout, že podobný výraz míval Pejsek již v dětství. Jen to tehdy nebylo ještě tak účelové.

Jenže to už je opravdu hodně dávno. Dnes má máma občas takový pocit, že Pejsek není ani Pejsek ani el gato, nýbrž el čupakabra.

Pejskovy hádanky:

Pejsek: Mami, co je to? Vím to, ale nevím to.

Máma: (pokrčení ramen)

Pejsek vítězoslavně: Vím, že monstrum je obluda, ale nevím, odkud to vím. To je ale zapeklitá hádánka, viď?

Máma: (pokrčení ramen)

Hádanek tohoto znění pak následuje celá řada. To je totiž pro Pejska typické, že NĚCO ví, ale odkud to ví, v tom je problém.

Pejskovy sbírky:

Pejsek je duší sběratel.  Každý nově nabytý předmět je základem méně či více rozsáhlé sbírky. Kromě běžných a akceptovatelných sbírek gormitích a pokémoních karet tu máme ovšem i sbírky mnohem "zapeklitější". Sbírka mincí by se zdála celkem chválihodná, zvláště když do ní na Pejskovo naléhání přispělo celé příbuzenstvo. Sbírka drahokamenů (myšleny šutry všeho druhu), budiž. Sbírka kloubouků by již mohla být považována za lehce výstřední, ale na druhou stranu různé pokrývky hlavy se občas dají použít i k praktickým účelům.  Ovšem právě vznikající sbírka okřídlených, duhových, vílých a bůhví ještě jakých koníčků Filly už nutí rodiče k zamyšlení, to bychom čekali spíše od Kočičky.

Pejskova sbírka pokrývek hlavy

Nic mi neleží na srdci více, než vzdělání vlastních dětí. Proto také Jéžišek nadělil Kočičce cvičebnici vyjmenovaných slov pro žáky 1. stupně ZŠ. Publikace byla objednána u prověřeného KMČ (klub mladých čtenářů) nakladatelství Albatros. A tak pilná Kočička spokojeně doplňovala y/i a máma již méně spokojeně opravovala hrubky. Spokojenost se však okamžitě vytratila, když jsme dospěly k hádankovému cvičení, jehož významová stránka je minimálně sporná , i když mne napadla i výstižnější charakteristika. Tak schválně hádejte s námi? Copak to asi může být?

Na "věc", která je předmětem hádanky, nemám od té doby ani pomyšlení.

Jelikož jsme pragmatici a nevěříme na osud ani náhodu, ještě možná na Boha /když se nám to hodí/, koupili jsme si vietnamské sušenky se zprávou uvnitř /ač jsem gůlila jako o život, přesného názvu jsem se nedopátrala, je to na Vás/, a teď už víme naprosto přesně, co nás příští rok čeká a nemine.

Kočička:      Prima, nehrajte si na učeného, přestože mnohé víte lépe než jiní.

Vaše ctižádost dává křídla jiným.

Pejsek:       Radost prodlužuje život.

Vše je připraveno pro tvé potěšení.

Máma:        Budeš si hovět v bohatsví.

Takové předpovědi mají jistě něco do sebe, tomu se říká nadějné vyhlídky.

Na tátu již žádná sušenka nezbyla, tak si bude muset poradit sám, jako ostatně vždycky.

A pro všechny ostatní, kteří stále ještě v životě nenašli to, co hledají,tu máme jeden tip.

A pro ty, kteří to našli, zas docela něco jiného.

Vyberte si podle svého, není nad to, mít možnost volby.

A to přejme všem v roce 2012, samozřejmě kromě zdraví, štěstí, spousty peněz.     Kočkopsíci

Ačkoliv se máma snaží seč může navodit doma vánoční atmosféru, kočkopsím světem cloumají zcela jiné záležitosti.

Kočička: Mami, já chci ukázat Kryštofovi vakovlka.

Táta: Nic takového neexistuje.

Máma: Já znám jen vakoveverku.

Pejsek: Tak se koukni na wikču. (myšlena wikipedie)

Kočička: Mami, chceš vidět vycpaného vakovlka?

Máma: To snad ani ne.

Ale on tam vážně je. Vakovlk

Pejsek: Mami, jak se píše "č"?

Máma: C s háčkem.

Pejsek: Jo, c s malou Verunkou (V je u nás od nepaměti V jako Verunka).

Zkrátka není nad Vánoce u rodinného krbu, i když si je každý užívá po svém.

Šťastný                                                                   a                                                         Veselá

Ve většině rodin už asi vládne vánoční atmosféra, zatímco u Kočkopsů se řeší "výchovné problémy" a zapalování lýtek. Kočička ozdobila svoji loďku v sešitě na geometrii nápisem "sexi loď". Pejsek si v první třídě našel již opravdové kamarády, ale určitě to nejsou kluci s charakterem Celestýna z Mikulášových patálií, spíše naopak. Svůj mezi své. Téměř každý večer se kočkopsí rodiče snaží formou pochval, rozhovorů, zvyšovaní hlasu, příběhů z naučným koncem, vlastních zkušeností a konečně i vyhrůžek působit na své děti. Na fyzické násilí ještě nedošlo. Vše marnost nad marnost. Pejsek byl několikrát řádně poučen o vlivu nevhodných kamarádů. A když se ho máma za pár dnů ptala, jestli se ještě stále kamarádí s "Frantou Kuldanů", Pejsek odpověděl: "Ne, já jsem byl dnes celý den se svou holkou." Zlatej Franta Kuldanů.

- protože mi to zajímá:

jan lucemburskýbyl to český král.datum narození 10.8 1296  datum kdy umřel 26.8  1346 (50let).vzal si elišku přemyslovnu.narodil se jim syn václav později karel.

eliška přemyslovnabyla to česká královna.ale pozor!byla poslední přemyslovec.datum narození 20.1 1292.datum kdy umřela 28.9 1330(38let)vzala si jana lucemburskýho. a porodili syna václava později karel.

KAREL IV BYL TO ČESKÝ KRÁL.DATUM NAROZENÍ 14.5 1316 DATUM KDY UMŘEL 29.11 1378(62LET) VZAL SI 4 MANŽELKY.

MY ALE NAPÍŠEME JEN JEDNU MANŽELKU.

BLANKA Z VALOIS BYLA TO ČESKÁ KRÁLOVNA.DATUM NAROZENÍ 1316  DATUM KDY UMŘELA 1.8 1348(32LET)VZALA SI KARLA IV .

Číhala, číhá a číhati bude.

Na mořském břehu obvykle lidé sbírají oblázky a mušličky. Né tak Pejsek. Tomu učarovaly vlnami ohlazené střípky skleněných lahví. A že jich našel přehršel.

Máma: Kryštůfku, doma z toho můžeš vytvořit koláž.

Pejsek: Koláč ne, mami, ale mozaiku.

A tady je ta mozaika. Autoři: Táta + Pejsek  Název: Parašutista nad vlnama

Další dílo stvořila Kočička:

Název: Rodinný Home

A jedeme dál:

Kočkopsí adventní věnce

Autor: Kočička  Název: Láska na ostrově

(ta zlomená svíčka je labuť, ale to jste jistě, na rozdíl od mámy, poznali)

Autor: Pejsek  Název: Zakletý ostrov

Christmas are comming:

Autor: Kočička  Název: Ježíš

Kočička se ráda dívá na svět růžovými brýlemi.

Upřímně:

Kočička: Máme přinést do školy na výtvarku a pracovní činnosti korkové špunty.

Tak jsem řekla paní učitelce, že moje babička má hodně špuntů.

A nelhala!

A ani literární tvorba nám není cizí, obzvláště bonmoty nám jdou:

Kočička: Kryštof a Míra se milujou. Je to mužský Valentýn.

Pejsek: Někdy usnu čím dřív tím dýl a někdy zase čím dýl tím dřív.

Mámě nezbývá jen dodat: Život je plný překvapení.

   Jedna, blíže nejmenovaná, ale velmi blízká příbuzná darovala Kočkopsům společenskou kvízovou hru Trivial pursuit. Myslela to dobře, neboť ví, že kočkopsí děti jsou děti zvídavé a prahnou po poznání. Jen si nevyšimla, že tato hra je určena hráčům ve věku 15+. Kdo by si ji tak mohl u Kočkopsů zahrát? Táta a máma po večerech? To rozhodně ne, a věk v tom nehraje roli. Naštěstí se ve hře najde i pár otázek pro hráče ve věku 15-, a tak zkouší máma Kočičku:

"Jak se jmenují brýle pojmenované podle člena skupiny Beatles, Johna Lennona?"

Kočička zkouší: "Johnky?"

Pejsek od Lega: "Depky?"

Máma: "Proč Depky?"

Pejsek: "No, Depp je přece také Johny."

John Lennon forever

a Johny Depp možná také.

Kočička: "Mami, Kryštof bude z těch lístků do divadla dělat kabátky pro Gormity."

Pejsek: (během divadelního představení Mlýny – divadlo Sklep) "Mami, můžeš mi říct, o co tam vlastně jde?"

Máma:"Kryštůfku, v sobotu jedeme na "Hurvínka", a tam určitě poznáš, o co vlasně jde. A teď to vydrž."

A jedna moc dobrá píseň, jen tak.

Máma: Tak Kryštofe, jak je ve škole?

Pejsek: Škola je napůl BLÉ a napůl JÉ.

Pejsek: Mami , gladiátor to je krokodýl?

Máma: Ne, to je aligátor. Gladiátor je bojovník v aréně.

Pejsek: Ale gladiátor může bojovat s aligátorem.

Dopis Jéžiškovi

Kočička: Kryštofe, už nic víc nepiš. Ať toho Ježíška nevyčerpáš.

Pejsek: To já, když si vezmu nějakou hračku do školy, tak si s ní oficielně hraju.

Mámou odposlechnuto:

Kočička: Já chci do Divadla Sklep.

Pejsek: Jó, tam pojedeš, jenom ti říkám, že nebudeš s náma chodit na ty bojový akce.

Pejsek na cestě ke hvězdám. /model kosmické lodi Vostok, Štěfánikova hvězdárna/

Všemožné upoutávky na český film Lidice upoutaly i Kočičku, jejíž zvídavost se zvědavostí krajně hraničí. Máma v rámci svých schopností a možností objasnila Kočičce historické souvislosti, což mělo za následek následující kočičí obrázek.

Soundtrack k filmu obsahoval i celkem zajímavé skladby a máma se rozhodla film shlédnout v kině. Aby byla jak se patří v obraze. Hodnocení filmu si máma s dovolením ponechá pro sebe, každopádně předčil její očekávání. Ale při závěrečných titulcích se na plátně mimo jiné objevila jména dívek, která mají křestní jméno Lidice, a to v převážné míře ve spojení s latinskoamericky znějícím příjmením. A tu mámě vytanula na mysli, kdesi hluboko zasutá informace, že v někde v jižní Americe (konkrétně v Brazílii) existuje vesnice pojmenovaná Lidice, na památku té české. Po krátkém gúglení (je to na vás, pokud chcete) se máma ujistila, že je tomu skutečně tak. A jako žena činu neváhala a sdělila tuto skutečnost Kočičce. Ta se zamyslela a pronesla: "Kdyby to bylo u nás, tak bych se jmenovala Domažlice Krčmáriková."

týden mimozemské kuchyně

V takové společnosti hned lépe chutná!

A to cokoliv, co "mimozemského" máma ukuchtí.

Všechno nejlepší k narozeninám!

Po několika minutách.

Kočička: "Mami, co je to evangelium?"

Máma: "To je příběh o životě Ježíše, psali ho 4 evangelisti Marek, Matouš, Lukáš a Jan." Máma umí. :-)

Kočička: "A není to neslušné psát o někom cizím?" (dozvuky nedávné diskuze o bulváru)

A jindy zase:

Kočička: "My jsme museli tancovat ve dvojicích. Ale my jsme zbyli čtyři a tak jsme museli tancovat spolu." Opět ty prokleté geny, matematika nikdy nebyla mámina silná stránka.

A trocha zeměpisu:

Kočička: "Mami, kde je ta země, kde maj mandle z písku? To je Island?"

Máma nechápe.

Pejsek: "Takový ty palety?"

Máma se dovtípí: "Jo, vy myslíte mandaly. To je Tibet."

A vše je objasněno.

A úplnej guláš na závěr.

Pejsek s Kočičkou si hrají a máma vyslechne následující komentář: "Jéžíšek přinese paní Santa Klausové miminko, protože ona nemá čas se mačkat se Santou Klausem, protože on jezdí celou zimu na lyžích."

Hlavně, že to dobře dopadlo.

Ale plavat v tom umí.

Máma : "Kryštofe, chceš zítra ráno vzbudit dřív, abys ještě mohl hrát playstation?" Z máminy strany čistě taktická otázka. Vstane dříve, přijdeme do školy včas, praxí získaná zkušenost.

Pejsek: "Chci spinkat. Spaní je lepší než playstation." Ještě, že ty děti mají svůj rozum.

Pejsek: "A mami, víš, co je pro mne nejdůležitější na světe?" Máma vrtí hlavou.

Pejsek: "Život, zeměkoule, maminka, playstation, počítač, rodina, že se máme rádi." Počítá na prstech a konstatuje, "hustý, sedm věcí je pro mě nejdůležitějších na světě." Spokojeně usíná.

A jindy zase:

Máma: "Kryštofe, ty rosteš pro šibenici."

Pejsek: "A táta stárne pro šibenici. A já budu mladej šibenic."